• O oboru

O oboru

Obor se zaměří na syntetické vystižení duchovních specifik Evropy, jak je lze rozpoznat v jejích kulturních dějinách. Studium a zkoumání tohoto tématu je mimořádně aktuální vzhledem k prohlubující se krizi evropské identity, ale také vzhledem k posilování proudů, které zpochybňují tradici sebereflexivní racionality. Ta patří k základům Evropy jakožto kulturní jednotky a proti ní lze dnes rozpoznat posilování nových kmenově nacionalistických, autoritářských a jinak populistických a ideologizujících tendencí. Česká témata do našeho oboru patří vždy jen jako integrální součást témat evropských.


Dějinami rozumíme především živou tradici, která je nezbytným zdrojem inovace a kreativity, jež rovněž patří ke kulturním specifikům Evropy. Kulturními dějinami máme na mysli návrat k hodnotám „vysoké“ kultury; jde nám o dějiny umělecké kreativity nikoliv v historicko-popisném diskursu, ale v souvislostech, vystihujících vzájemné působení uměleckých oborů i jejich funkci v celkovém životě společnosti.


Duchovnost (spiritualita) není míněna v církevním či konfesním smyslu. Jde o průzkum toho a porozumění tomu, jaká byla židovsko-křesťanská a řecko-římská tradice, jež tvoří základ dnešní Evropy; nejde o teologii, ale o náboženskou praxi. Nedílnou součástí je i reflexe vztahů k nábožensky a kulturně-geograficky sousedícím či „okrajovým“ formacím (judaismus, křesťanský Východ v Evropě i mimo ni, islám mimo ni i v ní). Pozornost je rovněž věnována kritice tradičních náboženských systémů a institucí a vývoji alternativních kognitivních systémů (moderní věda) a ideologií (nacionalismus a další ideologie).


Specifická konstrukce oboru umožňuje, aby studenti dobře poznali jak slovesnou, tak i vizuální komunikaci a uměleckou tradici, včetně jejich ideového a duchovního základu (tedy nejen tradičních náboženství, ale i moderních nacionalismů a dalších ideologií), a pochopili zvláštní možnosti obou při utváření a zprostředkování duchovního obsahu evropského myšlení a dějin dnes i v budoucnosti.


V základních povinných kurzech si studenti třídí informace, které dosud z kulturních a duchovních dějin nabyli, a zároveň získávají intelektuální nástroje pro pochopení struktur a vzájemných spojitostí různých oblastí umělecké a duchovní kultury. V rámci povinného diplomního semináře a dalších povinně volitelných předmětů si studenti rozšíří jak věcné, tak metodické vědomosti a učí se je aplikovat na konkrétní příklady a situace. V rámci povinně volitelného Výjezdového semináře se setkávají s praxí v institucích, jejichž činnost je s kulturními a duchovními dějinami spojena, seznamují se s hmotně konkrétními památkami a učí se základům týmové práce a pedagogického (andragogického) předávání nabytých poznatků a dovedností. Při prezentacích v rámci celého studia si studenti osvojí schopnost přesvědčivého, logicky konstruovaného a věcně přesného vyjadřování v ústní podobě, při psaní diplomové práce v podobě písemné.


Nejde tedy o suplování nebo shrnování výsledků specializovaných vědních oborů historie, religionistiky, filosofie, dějin a teorie umění, estetiky atd., nýbrž o rozpoznávání a pojmenovávání spojnic mezi nimi. Obor nepracuje s metodami těchto jednotlivých oborů, ale navazuje na transdisciplinární přístupy takových osobností, jakými byli či jsou vědci, pracující na pomezí literární či umělecké historie a dalších oborů humanitních věd, jako Aby Warburg, Johan Huizinga, E. R. Curtius, M. M. Bachtin, Friedrich Heer, Carlo Ginzburg či Stephen Greenblatt, u nás Václav Černý, Zdeněk Kalista či Vladimír Macura. Smyslem tohoto přístupu je pojmenovat strukturální a významové sdílené pole, jež ustavuje evropskou identitu, porozumět mu a pokoušet se nahlédnout cesty jeho možného rozvíjení.





Poslední změna: 26. listopad 2014 14:12 
Sdílet na:  
Váš názor
Kontakty

Univerzita Karlova

Fakulta humanitních studií

Evropské kulturní a duchovní dějiny

U Kříže 8

158 00 Praha 5 - Jinonice

Česká republika




Jak k nám